| Prince of Persia Classic | |
|
 Vydavatel: Ubisoft Vydáno na: PlayStation Network
V dobách, kdy ještě nebyli obyvatelé blízkého východu považováni za teroristy a světu nevládli mocné zbraně dneška, se jistý mladý princ rozhodl ukončit tyranii, kterou vládce uvrhl na svou zemi. Kdyby ovšem tušil, jak trnitá bude jeho cesta, zajisté by svůj meč zasul zpět do pochvy a hnil v poklidu ve vězení, do kterého byl uvržen. Jenže to by zatím vším nesměla být ženská, kterou vezír Jaffar drží jako rukojmí, dá-li se to tak nazvat. Nenechte se vystrašit. Klasický princ v next-gen podobě má rozhodně něco do sebe, ale svůj obdiv vám nedá zadarmo. Buďto taste meče, nebo se začtěte do následujících řádků, ve kterých se dozvíte, jak asi vypadaly pohádky 1000 a jedné noci ve své digitální podobě. Píše se rok 1989 a na platformu Apple II vstupuje Princ of Persia, akční adventura s exotickým hrdinou v čele, který nemá na práci nic jiného, než zachraňování ohrožených princezen a zabíjení zlosynů. Hra se během chvíle stává hitem a následně definuje žánr akčních adventur. Přesuňme se dvacet let do budoucnosti, do přítomnosti, kdy se na novodobé konzole přiřítil Prince of Persia, který je ve srovnání se svým starším bráškou přeci jen o něco vyspělejší. Jak vyplnit časovou mezeru? Proč nevyvinout remake klasického hitu, na který se nachytají nostalgici jako mouchy na mršinu? Inu, stalo se. Ve hře najdete minimální rozdíly, oproti vůbec prvnímu princovi, samozřejmě nepočítáme-li technickou stránku věci. Jdeme na to!
"Vrásky času" Jistě mi dáte za pravdu, že vězení je hrozná věc. Tak si představte, jaké to je, když jste zavřeni ve sklepení, které je vyhřáté jako trouba připravená na pečení, zaprášené jako stará půda, s nulovými hygienickými návyky a jste terčem osobní šikany ze strany dozorců s plnovousy až na zem, k tomu vás ještě děsí pohledy vyhublých žálářníků po vašem boku. Přesně v takovéto situaci se ocitl náš princ. A vězte, že jeho vyhlídky nejsou nijak růžové. Čeká totiž na smrt. Vládce země se vydal na dalekou výpravu kvůli válce, která jeho zemi zužuje, sám ovšem netušil, co se stane, když nechá svou dceru a personál bez dozoru. Jaffar, hlavní záporná postava se zmocní moci, kterou náhle změní v největší možnou tyranii, k tomu dá princezně, dceři sultána ultimátum. Pokud si do jedné hodiny nerozmyslí, že si vezme Jaffara, bude o hlavu kratší. V tu chvíli začínají odsýpat přesýpací hodiny. Co to znamená pro našeho prince? Útěk z vězení, přemožení hlavních stráží, svržení Jaffara a jeho tyranie. To vše ukončí velkolepá svatba s princeznou. To je v rychlosti příběh, který ani není příběhem, ale motivem, který vám je nenápadně přehráván na pozadí. Jak jsem již řekl, hra zaznamenala minimálních změn, tudíž je vše kompletně vyvedeno v 2D pohledu z boku,
přičemž je kamera statická a vy jen přeskakujete mezi obrazy, které jsou plné různých nástrah a nebezpečí. Když remake, tak se vším všudy, že?! Začínáte v zaprášených, kamenných chodbách místního podzemí v paláci. Nenechte se zmást prvním pohledem na hru, úvodní level není nijak zvláště zajímavý, ale postupem času budete stoupat po jednotlivých podlažích královského paláce, přičemž si začnete všímat krásného, leč po čase nudného designu těchto úrovní. Celkem vás tedy čeká čtrnáct rozdílných podlaží, plných nástrah a nepřátel. To vše byste měli zvládnout projet do šedesáti minut, jinak vaší nastávající čeká dekapitace. Příjemný design úrovní sice není na škodu, ale jejich monotónnosti je škoda. Nečekejte žádné odvážné nápady, které vámi otřesou při hraní natolik, abyste museli hru ještě třikrát dokončit. Co však čekejte je veliké množství záludností v podobě ze země vyjíždějících bodáků, padajících nožů, případně propadávajících se podlah. Dno, kam většinou padáte, nemá konce. A když konec má, je velice špičatý a těší se na vaší řiť. Na druhou stranu je každá úroveň dělaná takřka stejně, a tak se skoro není možné ztratit. Pokud by se tak náhodou stalo, je vám k dispozici modrý motýl, který vás vede tou pravou cestou. Jenže co by to bylo za hru, ve kterém si jen tak kráčíte chodbami? Abyste se někam došli a úroveň dokončili, je vaší povinností aktivovat otevírací mechanismy pomocí příslušných dlaždic. Ty, označené žlutým půlměsícem otevírají brány, ty červené je naopak zavírají. Každé tlačítko otevírá jinou bránu, berte to v potaz.  "Písky času"
První krůčky ve hře vás naučí základy jako skákání, zachycování se na římsách, celkovému pohybu, ale také umění meče, který najdete v rukách člověka. Tedy spíš jeho zbytků. Právě souboje jsou nedílnou součástí „nového“ prince. První nepřátelé v podobě řadových stráží nepředstavují žádnou výzvu. K jejich poražení vám stačí prosté mačkání hlavního akčního tlačítka (čtverec), později však začne přituhovat a elitnější druhy vám začnou usilovat o život více a více. V tu chvíli se souboje mění na bedlivé vyčkávání a hledání příležitosti k útoku. Asi je vám jasné, že nestačí pouze čekat, než se nepřítel unaví, ale je potřeba každý nepřátelský výpad dobře vykrýt a rychle mu odpovědět svým úderem. Je potřeba trošky času a cviku, než si tuto techniku osvojíte, poté však budete sklízet hlavy vaší práce. Takto byste se měli dopracovat až k samotnému Jaffarovi, se kterým budete bojovat hned dvakrát. Závěr nechám na vás. Není nutné porazit každého nepřítele, kterého potkáte (ať už se jedná o vojáky, nebo nemrtvé skeletony), ale je možné je oběhnout a pohodlně pokračovat v úniku. To vám velice ulehčí situaci a čas, který vás popravdě řečeno zužuje nejvíc. Ale nebojte se ho, jelikož můžete level dokončit i po překročení časového limitu, který slouží spíše orientačně. Pokud se vaše energie bude blížit ke konci, po úrovních se povaluje několik baněk s „léčivou vodou“, která vám doplní jednu část života, případně přidá jednu úplně celou část. I tak vás ale nezachrání před smrtí, která na vás čeká na každém rohu. Hra, která ani neobsahuje režim více hráčů je v dnešní době předem odsouzena k zániku. Tedy jen teoreticky.
Prakticky však v princovi naleznete online žebříčky, kde můžete změřit síly s těmi nejúspěšnějšími hráči z celého světa. Za každý dohraný level jste ohodnoceni body, které získáváte v závislosti na čase, počtu zabitých nepřátel a ztracených životů. Není vůbec obtížné spadnout do takovýchto honiček za slávou. Dále pak režim Time Attack, kde se závodí s časem a Survival, kde jde hlavně o vaší kůži. Bohužel se tato zábava mění v celkem stereotypní záležitost. Má poslední slova budu směřovat ke grafické části. Hra je po grafické stránce velice prostá a zbavená všech přebytečných efektů, což rozhodně není na škodu, nebylo by ale vůbec špatné, kdyby vývojáři přihodili ještě nějaký ten nápad navíc. Éra vysokého rozlišení hru poznamenala skvěle, a tak se takovýto prostý styl ke hře jednoznačně hodí. To samé platí o hudbě, která jasně připomíná rytmy blízkého východu, přičemž se vám do uší zařezávají různé samply v podobě skučení padlých stráží, šplouchání krve a dalších maličkostí. Nebojte, hra rozhodně není nijak zvláště brutální.  Po všech těch letech se Princ of Persia Classic připomenul více než dobře a zanechal za sebou spoustu pěkných dojmů. Ale hra je hlavně zaměřená na ty, kteří měli kdysi v minulosti tu čest hrát první verzi. Tím samozřejmě nechci říct, že by hra nebavila ostatní i ostatní hráče. Tentokrát ale můžete zapomenout na písky času. Stereotyp a místy nudné úrovně ubírají hře několik bodů směrem dolů, přesto si však zaslouží vaši pozornost, ať už jste vezír, nebo obyčejný hráč.
+ Nostalgie; online žebříčky; souboje; puzzle
Zobrazení: 10524 Komentáře (10)
Napsat komentář
Pro psaní komentářů musíte být přihlášení.
|
. 
prevzal celkem zodpovedne Apsiho oteze 
)))) 
