Už je to několik let, co na PC vyšla v té době neznámá FPS Bioshock, která překvapila celý videoherní svět ať už svou originalitou, technickým zpracováním nebo skvělým scénářem. Po dlouhých debatách a spekulacích se Bioshock dostal i na naši platformu, kde vyšel sice až o delší dobu později, ale v žádném případě nepřišel o své kouzlo. V současné době se na pulty obchodů dostal očekávaný druhý díl, který už více méně vychází na všech platformách ve stejnou dobu. Velkým lákadlem kromě několika věcí, jako je multiplayer, je také fakt, že se v druhém díle chopíte role vašeho bývalého a doslova největšího nepřítele, Big Daddyho. Návrat do podmořského města Rapture může začít.

Hra se odehrává 10 let po prvním díle, kde se coby Big Daddy probouzíte a vydáváte se vstříc pomstě za unesení vaší dcery. Z celého příběhu bych toho nechtěl moc prozrazovat, jelikož je děj plný zvratů a nečekaných událostí, které vám určitě nedají spát. Celé město je opět zahaleno rouškou tajemství, a tak se v tomto díle opět nedozvíte úplně všechno, ale opět se vám poodkryje kousek skládačky jménem Bioshock. Město Rapture a celkově celý námět v sobě skrývá potenciál klidně na ještě několik dílů Bioshocku. Pokud si ovšem chcete užít příběh se vším všudy budete muset sbírat deníky obyvatel Rapture, které jsou rozsázeny po celém městě a v neposlední řadě také velmi dobrou znalost angličtiny, jelikož se ve hře hodně mluví a bez znalosti anglického jazyka celý příběh ani nemusíte pochopit, což by vás v případě Bioshocku připravilo o zhruba 50% herního zážitku. Příběh můžete také nově ovlivnit svými rozhodnutími, které sice nejsou tak závažné ale určitě tato možnost potěší. Takových situací se ve hře nachází dost, na druhou stranu to ale není žádný Heavy Rain.

Jak už jsem zmiňoval, tak se v tentokrát chopíte role Big Daddyho, kterého si mnozí z vás pamatují díky nezapomenutelným soubojům s téměř nepřemožitelným kolosem, který když se rozzuřil, tak se vám z toho roztřásla kolena. Jakmile jsem se však této role chopil, tak veškerý respekt opadl. Hra z vás totiž udělala zřejmě nejslabšího Big Daddyho v celém Rapture, jelikož vaše zdraví vydrží stejný počet útoků, jako v prvním díle bezejmenný lidský hrdina. Jediné věci podle kterých na první pohled poznáte, že jste Big Daddy jsou okraje helmy na obrazovce a vrták. Ano, dále jsou tu třeba jiné zvuky při zásahu nebo rachot, když dopadnete po výskoku na zem, ale nic víc. Rozhodně bych čekal nějaké výhody oproti malým nepřátelům nebo nějaký ukazatel zuřivosti, po jehož naplnění bych se stal silnějším nebo rychlejším. Nic takového tu nehledejte, to už jsem udělal za vás. Jediná opravdu velká výhoda byla možnost chození pod vodou díky Big Daddyho velké hmotnosti a skafandru. Občas budete totiž muset projít venkovní scenerií, abyste se dostali na určené místo například proto, že je daná část vytopená. Žádné zázraky v tom nehledejte. Takových úseků je ve hře jen pár a slouží především k odreagování od všudypřítomných soubojů s nepřáteli.

Jak už bylo řečeno, Big Daddy je opatřen velkým vrtákem, který zde plní roli hlavní zbraně, kterou můžete použít kdykoliv se vám zachce. Samozřejmě i toto má své ale. Abyste totiž vrták roztočili, budete potřebovat benzín, který se nachází všude po světě stejně tak jako munice do ostatních zbraní. Benzín bohužel ubývá opravdu rychle a tak jsem měl prakticky po celou dobu hraní téměř prázdnou nádrž. Poté co vám dojde benzín, můžete tuto zbraň použít jako klasickou mlátící hračku. Účinnost samotného vrtáku je skvělá a během dvou vteřin vašeho protivníka rozmelete jako žábu v mixéru. Bohužel po nějaké době se tento vrták už moc nevyplatí používat, jelikož jsou nepřátelé nesmírně rychlí a skoro nikdy neútočí po jednom. Vrták jsem používal prakticky jen, když jsem neměl žádné náboje nebo když jsem útočil na nic netušícího protivníka zezadu.

Mezi ostatními zbraněmi nenajdete nic opravdu originálního. Vedle zmíněného vrtáku je tu rotační kulomet, klasická brokovnice, raketomet nebo puška střílící bodáky, které vaší oběť přišpendlí na zeď jako loveckou trofej a pár dalších. Každá zbraň, kterých je celkem osm umí střílet tři různé druhy střeliva. Jsou to obyčejné primární náboje, poté takzvané neosobní náboje, které jsou určeny na nepřátele, kteří jsou pokryti nějakou tou vrstvou plechu a naposled náboje, které jsou určeny na nejrůznější zařízení jako jsou kamery, automatické samopaly atd. Některé zbraně také obsahují specifické druhy střeliva jako například náboje, které po jejich vystřelení do zdi detekují pohyb a v momentě kdy ho zaznamenají vystřelí. Mezi tyto zbraně je zahrnut také hackovací nástroj a fotoaparát.

Právě fotoaparát, který slaví návrat, ikdyž je jeho funkce maličko pozměněná, zde hraje veledůležitou roli. Opět slouží k výzkumu vašich nepřátel, který vám zajistí například větší účinnost střelby nebo vám dá tip jaké střelivo použít na toho a toho nepřítele. Abyste se o daném nepříteli mohli něco dozvědět, musíte ho vyfotit a následně zabít. Podle toho jak dobře jste osobu vyfotili a jak rychle také zabili dostáváte hodnocení od A do F. Mnohdy jsem kvůli focení přišel o život, ale stejně jsem fotil dál, jelikož je to celkem zábavné a hlavně také motivující. Chceš to mít příště jednodušší proti Big Daddymu? Tak se snaž a pořiď co nejlepší fotku. Prakticky se tímto způsobem už chystáte na konec hry, jelikož je jasné, že tam každé procento navíc v účinnosti bude hrát roli. Fotit musíte každý druh nepřátel zvlášť. Jak na tom jste v průzkumu zjistíte z velmi přehledné tabulky, která zobrazuje jak celkový pokrok u všech druhů nepřátel, tak také kdy vás čeká další odměna v podobě tipu atd. Nejlepší na tom je, že se s focením vůbec nemusíte otravovat pokud nechcete. Ale ti, co si chtějí Bioshock 2 užít, a ne jen projít, si určitě rádi dají práci s focením každého nepřítele, na kterého narazí.

Velkou změnou prošel systém hackování. V minulém díle to byly různé minihry, které byly pro každý druh zařízení jiné. Ze začátku byly určitě fajn, ale ke konci už celkem otravovali. V druhém díle je hackování jakéhokoliv přístroje ať už kamery, samopalu, nebo třeba trezoru stejné. Jedná se prakticky o rytmickou minihru, kde se nachází bílá, zelená, červená a modrá barva. Vy se musíte rychle pohybujícím se kurzorem trefovat do zelené barvy pro úspěšný hack. Pokud se trefíte do červené barvy, byl pokus o hack neúspěšný a vy budete muset čelit nepřátelským útokům, které zavinil vyvolaný alarm. Pokud se ovšem trefíte do bílé barvy, minihra končí a vám ubere trochu zdraví. Pokud se ale trefíte do modré barvy, vyplivne vám zařízení nějaký ten bonus jako například náboje nebo u kamery vám prodlouží čas alarmu, když zachytí pohyb nepřátel. Asi není nutné dodávat, že trefit modrou barvu je zdaleka nejtěžší, ale rozhodně se to vyplatí například u uzdravovacích stanic, které vám za trefení modré barvy darují lékárničku zdarma plus snížené ceny. Ale opět je to na vás zda budete hackovat a riskovat tím ztrátu zdraví, anebo se spokojíte s vyššími cenami a podstatně rychleji ubývajícími, pečlivě posbíranými dolary. Oproti prvnímu dílu, zde máte prakticky od začátku takzvanou hackovací pistoli, díky které můžete hackovat jakákoliv zařízení na dálku. I tato „zbraň“ oplývá různými druhy střeliva. Buď vystřelíte klasický náboj, kterým se vám spustí minihra, nebo můžete použít automatickou munici, která hackne přístroj sama. S touto municí je ale potřeba šetřit jelikož se jí v Rapture nachází hodně málo a navíc přijdete o možné bonusy. Rozhodně je ale tato možnost velmi šikovná, hlavně pokud po vás jde několik nepřátel najednou a ještě těžký kulomet, který potřebujete hacknout, je tato možnost ideální volbou.

Co ovšem dělá Bioshock Bioshockem jsou takzvané plasmidy, které můžete používat nezávisle na vaší hlavní zbrani. Kombinace plasmidů a zbraní funguje naprosto skvěle. Plasmidy jsou stejné jako v prvním díle až na jednu výjimku, kterou dostanete pár hodin před koncem, a která naprosto zásadním způsobem mění celou hratelnost. Najdete tu blesky, oheň, zmrazení, telekinezi a další. Mně osobně se zdálo nejúčinnější zmrazení, které z kteréhokoliv nepřítele udělá snadný cíl. Stejně jsou na tom blesky, které nepřítele také znehybní, i když ne na tak dlouhou dobu. Navíc jsou blesky velmi účinné ve vodě, kde stačí pouze jednou vystřelit a už se nemusíte o nic starat. Samozřejmě na každý druh nepřátel se hodí jiný plasmid, a tak jsem nenašel ani jeden, který by byl vyloženě k ničemu. Například telekineze se velmi hodí například na souboje proti Big Daddymu,  který po vás bude střílet rakety. Není lepšího pocitu, když mu vystřelenou raketu pomocí telekineze pošlete zpět. Celkově se tedy bez plasmidů neobejdete, jelikož tato hra není ani tak o rychlosti s jakou umíte zamířit, ale o taktice a umění kombinovat plasmidy se střelnými zbraněmi.

Stejně jako první Bioshock i tady si můžete vylepšovat zbraně, plasmidy ale i postavu. Vylepšování zbraní můžete na k tomu určených stanicích, které jsou různě skryté po úrovních. Na každou stanici připadá jeden upgrade. Každá zbraň má tři stupně vylepšení jako je například větší zásobník, rychlejší nabíjení, menší rozptyl atd. U některých zbraní upgrady poznáte více u některých méně. Například taková brokovnice. V momentě kdy jsem jí získal, byl zásobník na dvě rány, přičemž nabíjení trvalo tak dlouho, že tato zbraň nebyla prakticky použitelná. Ale stačil upgrade zásobníku na šest ran a bylo po problému. Dokonce se z té samé brokovnice stala téměř nejúčinnější střelná zbraň. Naproti tomu například menší rozptyl u samopalu moc nepoznáte.

K tomu abyste si mohli vylepšit postavu a plasmidy už potřebujete něco víc než najít stanici. Potřebujete totiž látku zvanou Adam. Tu získávají takzvané Little Sisters z těl mrtvých nepřátel a vy zase od Little Sisters. Ve skutečnosti se jedná o malé neškodné holčičky. Nemyslete si však, že získání Adama je něco jednoduchého, jelikož každou sestřičku doprovází také Big Daddy, kterého musíte samozřejmě zneškodnit. V prvním díle jste si po souboji s Big Daddym mohli vybrat, zda chcete Adama z Little Sister sklidit a tím jí zabít, nebo holčičku ušetřit. Pokud jste se rozhodli Adama sklidit, získali jste ho víc, ale na druhou stranu jste zabili nevinnou bytost. Pokud byste holčičku ušetřili, měli byste sice o něco míň Adama, ale zase byste měli čisté svědomí. Ve druhém díle jde tento systém ještě dál. Zde si totiž můžete vybrat zda ji zabijete, ušetříte nebo vezmete s sebou. Pokud se rozhodnete pro třetí možnost, tak si jí dá váš hrdina na záda a začne pátrat po mrtvých nepřátelích, který v sobě nějaký Adam mají. Protože Adama nemají v sobě všechny mrtvoly, pomůže vám s tím Little Sister, která vám ukáže cestu. Jakmile nějaké tělo najdete, Little Sister se pustí do sklizně a vy jí musíte během určitého času chránit, jelikož o Adama nestojíte jenom vy. Zástupy nepřátel jsou opravdu nekonečné a tak se z těchto soubojů mnohdy stali frustrující souboje, které neměli konce. Jakmile holčička misi dokončí vám se přičte Adam, který sklidila. Po takto vysátých dvou tělech můžete buď holčičku pustit do ventilace, čímž získáte Adama, ale opět pokud holčičku zabijete, získáte Adama mnohem víc. Celé tyto souboje jsou opět čistě dobrovolné, tudíž zde opět můžeme vidět krásu Bioshocku. I když jsem se u těchto soubojů občas hodně vztekal, stejně jsem šel do dalšího, protože vidina většího množství Adama vás prostě nenechá. Pokud takto vyřídíte všechny Little Sisters v levelu (vždy jsou po třech), připravte se ještě na jeden obtížný souboj. Dojde si pro vás totiž Big Sister, která je stejná jako Big Daddy, akorát ženského pohlaví. Podle mě tu ovšem byly Big Sisters naprosto zbytečné, ale oceňuji snahu autorů o zavedení nových nepřátel, kteří se jinak vůbec nezměnili, až na nějaké výjimky.

Za získaného Adama si můžete vylepšit plasmidy, opět ve třech úrovních vylepšení nebo postavu, kde na vás čekají obrovské možnosti vylepšení. Každou úrovní vám přibývají schopnosti, které si můžete koupit. Fungují stejně jako například perky ve Fallout 3. Jsou tu například perky, které vám sníží rychlost kurzoru při hackování, nebo zvýší vaší rychlost běhu, zraní nepřítele v momentě kdy se vás dotknou atd. Možností je tu skutečně nepřeberné množství ale celý tento systém má jednu velmi vážnou vadu na kráse. Jak si postupem času budete zlepšovat vaší postavu, tak se budou zlepšovat také vaši protivníci a celkově obtížnost. Například u zmíněného hackování. Pokud si koupíte perk, který vám sníží rychlost kurzoru, tak vám ho hra postupem času opět zvýší. Mnohdy vám to bude připadat jako podvod, ale každá hra se postupem času stává obtížnější, jen u Bioshocku to škodí celému systému vylepšování.Velkou novinkou druhého dílu je multiplayer. Bohužel jde na něm poznat, že je tu jen do počtu, a že se autoři zaměřili hlavně na singleplayer. Jsou tu jak single módy tak týmové módy. Starý známý deathmatch, týmový a singlový mód o vlajku, kterou tady nahrazuje Little Sister a pár dalších módů, které ale ničím neoslní stejně jako celý multiplayer.

Technická stránka hry je na vynikající úrovni. Zvuky a hudba patří ke špičce stejně jako dabing. Grafika je úplně totožná s tou v prvním díle což se dá považovat za plus, jelikož i po tolika letech vypadá pořád skvěle, i když zamrzí, že se na ní vývojáři tak nějak vykašlali. S FPS hra žádné problémy nemá, nehledě na to, že si můžete FPS zablokovat na úkor detailů. Bioshock 2 trpí jednou velkou vadou. Oproti prvnímu dílu totiž hra nepobrala příliš mnoho novinek. Z prvního Bioshocku mi spadla čelist, ale u druhého dílu nic takového nečekejte. Každopádně tato hra rozhodně nikoho nezklame a doporučuji jí každému kdo má rád kvalitní FPS.

+ hratelnost, příběh
- minimální počet novinek

Prezentace – 9/10
Grafika – 9/10
Hudba – 8/10
Hratelnost – 9/10
Trvanlivost - 9/10

Celkově – 90/100